Užijte si téměř nic – sloupec

Pokud víte, jak se zajíci prohánějí v motocyklové zemi, je příjemné se nechat po padesáti letech motorkářky překvapit. Takže jsem teď snad skoro hrdým majitelem IZH Planeta 5, ruského jednoválcového dvoutaktu, nemilovaného, ​​nechtěného a velmi levného na pořízení.

Tak jsem udělal kruh. Protože před padesáti lety jsem si koupil za 75 guldenů Norton 99. To, že za ty peníze nebylo zadní kolo, nebyl problém, protože to kolo unesla místní policie, protože na pneumatice nebyl žádný profil. Naštěstí moje babička měla na živobytí dva agenty. Toto kolo bylo po konzultaci s agenty Van der Burgem a Mulckhuysem vyměněno za dort. Ach ano, SPZ také chyběla. To byl případ předchozího majitele, který kvůli nečekanému otcovství přestal jezdit na motorkách. Na adresu překvapeného táty jsem se dostal přes babiččiny strávníky.

V době, kdy si někteří o pár let starší přátelé právě zajistili financování CB750, T500 a Laverdy, měl jsem starého Nortona. Tím jsem okamžitě udělal nejlepší nákup za těch padesát let, o kterých jsem se právě zmínil. Protože místní prodejce motocyklového časopisu Richard Nieuwehuis (BMW R60 s přední vidlicí Earles a v kompletní sportovní sadě E-Glass a vybavený hlasitými trubkami Hoske) se zamiloval do mého Brita. Byl ženatý s bohatou ženou a za mého Nortona zaplatil 450 guldenů.

Pak přišli staří Japonci. Když jsem zaplatil 800 guldenů za tři Black Bombery po částech, bylo to také považováno za vyhozené peníze.

Až na výjimky jsem byl vždy na okraji motorkářského života. Tak se „staré“ stalo „klasikou“ a klasika se stala cennou. Obnovit ty klasiky k originalitě do posledního detailu mě nikdy nebavilo. Dokonalost vás činí zranitelnými. A pro mě byly dvoukolky vždy motocykly, ne motocykly, při vší úctě k lidem, kteří obnovili a ochraňovali naše historické dědictví na dvou kolech.

Ural a Moto Guzzis jsou společným vláknem mého motocyklového života posledních 25 let. A jeden z těch Guzzi mě opustil ve 240.000 XNUMX mil. Guzzi, které jsem měl (a mám), byly vždy ty, které v té době přibližně dosáhly nejnižší ceny. A moji první bývalí houpací koně stáli za kilo tak málo, že jen jízda na kradeném kole byla levnější.

A teď jsem objevil země bývalého východního bloku a Čínu jako zdroj těch nejpřekvapivějších a nejlevnějších klasik. S Překladačem Google můžete dosáhnout těch nejbizarnějších překladů. Ale i tamní lidé mají dobrou vůli a nákup je stejně snadný jako dopravit je sem. Zajišťujeme například transporty pomoci na Ukrajinu s několika lidmi. A nyní může dodávka jednoduše vzít dvě motorky na zpáteční cestu. Jde například o u nás (zatím) nehledané Jawy z řady 638-640. Byly jich vyrobeny miliony a mnoho z nich se stále používá v zemích bývalé sféry vlivu SSSR. Ještě lepší: Jsou tam třicátníci, kteří je z nostalgických důvodů restaurují. A dělají to moc pěkně!

Snít o Egli Vincent nebo bočním ventilu Harleye 1200 ccm je samozřejmě pěkná zábava. Pokud ale štěstí hledáte poněkud jasným způsobem, je snazší ho najít.

A kolik bude stát můj IZH za čtyřicet let? Pak mi bude 110 a uvidím, co s tím udělám.