Typy Vauxhall Trio E: Požitek z jízdy pro Pietera z 50. let.

Auto Motor Klassiek » Příležitostná setkání » Typy Vauxhall Trio E: Požitek z jízdy pro Pietera z 50. let.

Příběh pro Pietera začal Veloxem z roku 1957, který jeho otec koupil na automobilovém trhu v Apeldoornu v roce 1961. Jeho otec měl garáž a taxi, jak tomu často bývalo v minulosti.

Staré taxi sloužilo svému účelu, a tak byl pro tento účel zakoupen Vauxhall.

Taxi

Vůz byl používán jako taxi až do roku 1968, kdy byl zamítnut. Pieterův dědeček řídil auto ještě pár let, dokud mu nebylo 84 let. Poté auto skončilo v zatáčce. Pár let dokonce stál někde jinde, dokud ten prostor musel znovu využít majitel skladu, kde stál. Pak se vrátil do stejného rohu.

Stav auta tehdy nebyl tak dobrý, ale bylo to auto, které už jste neviděli na každém rohu ulice. Pieter a jeho otec pak začali auto restaurovat. To trvalo od roku 1990 do roku 1993. Muselo se hodně svařovat, chromovat některé díly, starat se o čalounění a nakonec dostal Vauxhall nový nátěr.

Vauxhall Velox z roku 1954

Druhý Vauxhall je Velox z roku 1954. Byl inzerován k prodeji v časopise klubu Vauxhall „Griffin“. Byl v jižním Holandsku. Po nějakém vyjednávání o ceně byl zakoupen i tento vůz. Bylo to technicky dobré, řiditelné auto. Ale jednou se to přestříkalo a to se nestalo moc pěkně a sem tam se muselo něco svařit.

To bylo v roce 1996. Pieter takto auto létal, ale nebylo mu to úplně po chuti. Tak byl také před pár lety s pomocí dobrého známého obnoven.

Auto bylo přelakováno a nárazníky a kryty nábojů byly chromované.

Po nějaké době se na čalounění předního sedadla, které již mělo nějaká opotřebovaná místa, začaly objevovat díry. Pieter: „Bylo to docela náročné najít to správné čalounění, ale před pár lety jsem byl v Rosmalenu na veletrhu staromilců a dostal jsem se do kontaktu s paní, která uměla utkat určité látky. Stála tam s budkou. Poslal jsem jí kus látky a ona z něj utkala novou látku. S výsledkem jsem velmi spokojen. Můj čalouník pak nanesl látku na pohovku.“

Vauxhall Cresta z roku 1955

Pieter pokračuje: „Na třetí Vauxhall jsem narazil úplnou náhodou. Přišel za mnou můj známý. Podařilo se mu koupit Vauxhall pozdějšího typu, tzv. P-type, a požádal mě o nějaké informace. Byl jsem na to auto trochu zvědavý, ale ten muž o tom nechtěl příliš mluvit. No, že to bylo na internetu a že to bylo zelené. Když zase odjel, hned jsem šel brouzdat po internetu a brzy jsem měl auto na fotce.

Sám jsem o to auto neměl zájem. Když jsem se ale posunul o kousek dál, naskytl se mi jiný Vauxhall, konkrétně Cresta z roku 1955 v takzvaném dvoubarevném provedení, zelená s krémovou střechou. Pak jsem kontaktoval a příští týden jsme se šli podívat. Myslel jsem si, že je to krásné auto a hned jsem si ho koupil. Toto auto bylo ve velmi pěkném stavu. Jen jsem repasoval brzdy, pořádně naladil motor, opravil dobíjení alternátoru a nechal vypolstrovat přední sedadlo, které se propadlo.

A pak je tu Vauxhall Cresta z roku 1956, který jsem kdysi koupil i s nějakými díly. Doufám, že tenhle někdy obnovím, pak mám jeden z let 54, 55, 56 a 57. Každý rok je v detailu něco jiného, ​​jako malé zadní okno, velké zadní okno, jiné mřížky, zadní světla. První typ má ještě blinkry, pozdější typy blinkry atd.

Rád řídím tato auta. Jsou to opravdu auta na turistiku. Co se mi tak líbí, je vysoký točivý moment motoru. Sice jedu i 30 km na třetí (má to jen tři převody), ale dám tečku za plyn a už to zase jede. A pak ten zvuk těch 6válců samozřejmě.

Historie

E-type byl představen na podzim roku 1951 ve verzích Wyvern (4-válec) a Velox (6-válec).

Zpočátku byly vozy vybaveny starými dlouhozdvihovými motory.

V roce 1952 byly představeny nové čtvercové motory (vrtání x zdvih 79.4 x 76.2) pro Wyvern i Velox. resp. 1508 ccm 48 koní a 2262 ccm 68 koní.

V roce 1955 došlo k několika změnám.

Vozy dostaly jinou mřížku a kapotu a jinou palubní desku, zadní kola byla navíc opatřena takzvanými špunty (krycí panely). U levnějších Wyvernů to neplatilo a místo kontrolek byly osazeny blikajícími světly. Na trhu byla i luxusnější verze, „Cresta“. Ten byl vybaven dvoubarevným lakem (dvě barvy), koženým čalouněním, uzamykatelným uzávěrem palivové nádrže, make-up zrcátkem atd.

Model z roku 1956 dostal jinou mřížku chladiče, jiné lišty a větší zadní okno. Navíječe oken se nyní používaly také k ovládání oken dveří, u dřívějších typů bylo možné okna jednoduše posouvat nahoru a dolů. 

Nakonec byl model 1957 vybaven ještě další mřížkou chladiče a jinými zadními světly. Cresta ve dvou barvách má nyní dráhu na boku v jiné barvě. Vozy dostaly také elektrický stěrač. U předchozích modelů byly stěrače ovládány lankem poháněným vačkovým hřídelem. Vauxhally dostaly také jiný, o něco větší karburátor.

Koncem roku 1957 vystřídaly E-types dva nové modely, a to čtyřválcový Victor F-1 a šestiválce Velox a Cresta PA.

Nenechte si ujít šanci najít další AMK ve svém autobuse a přihlaste se nyní.

REGISTRUJTE SE ZDARMA A KAŽDÝ DEN VÁM POSÍLÁME NÁŠ NEWSLETTER S POSLEDNÍMI PŘÍBĚHY O KLASICKÝCH AUTECH A MOTOCYKLech

V případě potřeby vyberte jiné zpravodaje

Nebudeme vám posílat spam! Pro více informací si přečtěte naše zásady ochrany osobních údajů.

Pokud se vám článek líbí, sdílejte ho...

9 odpovědi

  1. V roce 1970 jsem byl na prodeji kvůli bankrotu garáže a uvnitř i vně byl Vauxhall Victor ve velmi pěkném stavu motor byl v jiné místnosti, ale byl tam. Někdo za něj nabízí 50 franků, o kterých kurátor říká, že jsou nestydíš se pak se na mě podívá a říká kudrnatá hlava co to dáš (protože už jsem koupil víc včetně Volva PV 544) Říkám 500 franků a to zůstává jediná nabídka.Doma jsem viděl, že motor byl renovovaný a našel mi to pod kobercem 550 franků v bankovkách 50 a 20 franků. Můj otec na něm jezdil mnoho let

  2. Můj otec koupil v roce 1951 Vauxhall Wyvern, model pro tyto vozy Vauxhall.
    Sám jsem měl Velox z roku 1951, protože jsem chtěl otce překonat všemi auty.
    V roce 1953 si koupil Velox, jak je zde zobrazen a jezdil s ním až do roku 1957, kdy přišel Mercedes a nikdy se od něj neodchýlil. Ale mám velmi pěkné vzpomínky na Vauxhall a Velox, které jsem sám loni vrátil do své rodné země. Vzhledem k mému věku (76) na 77 teď trochu ustupuji, proto odešel, ale i přes to, že jsem velký nadšenec do MB, mám na to také velmi dobré myšlenky a vzpomínky. Je opravdu škoda, že se tato značka již nenosí na evropské pevnině, ale Opel prostě vyhrál na kvalitě v 60. letech od Vauxhallu a pak bohužel začal pokles prodejů

  3. Kolem roku 1960 ředitel mého HBS také řídil Vauxhall, myslím Crestu. Samozřejmě zaparkoval přímo před hlavním vchodem školy (Catharijnesingel, Utrecht). Stále přesně vidím obrázek police na klobouk(y), na které byl namontován takový opálený hasicí přístroj, pravděpodobně pomocí pár samořezných šroubů. Až později jsem v duchu viděl, co by se stalo při velké (čelní) srážce.

  4. Henry Lechanteur.

    Můj otec koupil první Vauxhall Victor, který měl na kapotě jakýsi niklový pták. Blinkry vyšly na boku.
    Pak jsme společně koupili modernější Vauxhall Victor. Čtvercová a kanárkově žlutá. Krásné auto.
    Když mi bylo 18 let, koupil jsem si Vauxhall Cresta s 6válcovým motorem, interiér z krásné šedé kůže. Budu muset zkontrolovat roky výstavby.

    Škoda, že jsem tenkrát neměl ten old timer feeling. Nikdy jsem se jich neměl zbavit, ale ano, to je zpětný pohled,
    Hodně štěstí s vaším vozovým parkem a zvláště se značkou VAUXHALL, Dirk.

  5. Pak víte, jak se postavit v Bilt tradičně obuvnictví Versluis
    Musel jsem to pořád začínat, nevím, jestli je to hotové

Napsat komentář

E-mailová adresa nebude zveřejněna. Požadovaná pole jsou označena symbolem *

Maximální velikost nahraného souboru: 8 MB. můžete nahrát: obraz. Odkazy na YouTube, Facebook, Twitter a další služby vložené do textu komentáře budou automaticky vloženy. Sem přetáhněte soubory