V této páté části „Vzpomínky na“ pokračuje Rolf Wassens ve svých motocyklových dobrodružstvích. Vypráví o své nové Jawě 350, nechvalně známém oleji Marly, a svých zkušenostech s MZ, včetně zimních jízd a pozoruhodných cest po Evropě.
Na radu TTN jsem u nich koupil MZ TS 250, která se dobře ovládá a je pohodlná. Vlastně parádní motor i s gumovými tunely a různými pěknými řešeními jako je šoupátko přes zámek zapalování, aby tam nemohla vniknout voda a tudíž nemohla zamrznout. Proč to nenajdete jinde? Později se ukázalo, že dealer nesprávně upravil směšovací poměr vzduch/benzín; v každém případě soudruh Luut řekl mému MZ 'míchačka na beton'. Sám měl také jednu, která běžela lépe. S MZ a soudruhem Jaapem na zádech jsem jel do St. Gallen a dvě velmi milé sestřičky. Potkal jsem je ve mlýně v Norgu a tehdy to bylo hezké; pozvali nás do krásného Švýcarska. Poprvé jsme jeli vlakem, což bylo velmi příjemné. Možná o něco méně, že Lisa, když s námi v Mini zdolávala vlásenky, příliš koukala do kabelky u plynového pedálu. Pak jsme najednou leželi hlavou dolů proti Tannenbaumovi a dívali se do hluboké propasti. Švýcaři zřejmě standardně vozí lano, protože dalšímu řidiči se nás pomocí lan podařilo dostat z auta.
Tentokrát se s MZ zdálo, že láska z jejich strany trochu ochladla, což bylo zklamání. Když se ukázalo, že kolem jde agresivní Ital, jeli jsme zpátky do Holandska. Zmodrali jsme a také jsme zmodrali zimou. Mrzlo a sněžilo, ale pokračovali jsme v jízdě s občasným prokluzem zadního kola. S pomocí lepicí pásky, provázku a mého velkého červeného kapesníku jsem musel udržet zapalovací cívku bez sněhu, trochu hloupé od těch mužů ze Zschopau, že ji takhle věšeli otevřenou. Ale dostali jsme se domů. To je typický MZ, měli problémy, ale přišel jsi domů. Jen já jsem prochladl, už bylo hluboko pod nulou. Poté, co jsem vysadil Jaapa, jel jsem do Nijverdalu. Bratranec Wim slyšel 'buch'. 'Bunk', to jsem byl já, který se úplně otupělý stačil vrhnout na zeď. Museli mě zvednout z motorky a postavit před krb.
S tímto MZ jsem obchodoval celkem rychle, hlavně kvůli tomu chrastění. Mám najeto cca 15.000 XNUMX km, bez problémů i přes hluk motoru. Vždy jsem jezdil v zimě a znovu v sobotu ráno z mého rodného města Norg do Dalenu, kde jsem dával kurz. V obci Zweeloo to klouzalo, ale bylo to kropené, takže jsem nechápal, proč ta auta jedou tak pomalu. Šťastně jsem kolem nich projel. Sousední obec Dalen mi bohužel neřekla, že nepokropila. Od jednoho okamžiku k druhému jsem jel po kluzké silnici a hned tam byla odbočka doprava, takže jsem vyrazil. Motorka sjela do příkopu zleva a já do příkopu zprava. Auto za námi sjelo také do příkopu, ale to bylo o pár metrů dál. Vytáhnete jednoduchou motorku jako MZ z příkopu, ohnete zrcátko a řídítka, setřete trochu bahna a pokračujete v jízdě.
Mnohem dále v čase jsem měl řadu let jako druhý motocykl ETZ 250, což byla lepší motorka. Cestou ve tmě v Lauwersmeerpolderu se uvolnila plováková komora. Měl jsem s sebou kapesní šňůrku a s baterkou mezi zuby jsem přivázal plovákovou komoru pod karburátor. S takovou věcí byste snadno dosáhli všeho. Kickstarter – schody a chůze. Zbavte se toho s moderním motorem.
Měl jsem i ETZ se sajdkárou Stoye, ale s tím jsem se nemohl držet před kamiony, pak to začalo být nebezpečné. Ta věc sama o sobě jela dobře.
Část 1, část 2, část 3 en část 4 najdete to přes odkazy.
Ahoj Rolf,
Moc hezké příběhy, baví mě.
Prožij znovu mé mládí.
Díky Rolfe.
S pozdravem,
Martin
Taky jsem měl 3x MZ, všichni tři měli ETZ 250, parádní kola, šlapalo a chodilo V té době jsem měl i GS 400 Suzuki, v zimě jsem byl na cestách s MZ než s GS, MZ nebyl nikdy pryč, musel dělat pěkné příběhy
Ahoj Rolfe, skvělé příběhy a tak rozpoznatelné! Prostě nádhera!
Existuje už o tom kniha? Určitě se stane bestsellerem!
Pozdravy z oblasti Norg,
Albert
Pak už jen Solex 😉