Uzávěrka květnových vydání -> 17. března
Obézní – sloupec
Co mě zaujalo při sledování filmu s Bertem Haanstrou? Na pláži jste neviděli žádné lidi s nadváhou. Ani žádné návštěvníky posiloven nebo lidi s botoxem, ostatně. Ani lidi s tetováním. To je v dnešní době překvapivě jiné.
O něco později to nebyl film Berta Haanstry, ale prezentace filmu Super-8 z něčího mládí. Nejvíc nás zaujalo, že všichni dříve jezdili na klasických motorkách. No, každopádně. Všimli jsme si hlavně toho, jak malé byly motorky ze šedesátých let. To se tehdy mohlo zdát jinak, protože průměrná výška lidí byla tehdy také nižší, ale přesto.
Nedávno jsme byli v motocyklovém obchodě, který prodává (docela) nové motocykly. O něco později se objevil starý známý, aby se pochlubil svou novou motorkou: Triumph Bonneville. K jeho cti sloužilo, že jezdil prostě na novém kole, i když sníh byl právě odklizen pořádným posypáním soli, ale o to nejde.
Co vás v motocyklové dílně a na stále zasněžené příjezdové cestě k garáži zaujalo? Bylo to, jak elegantní bylo kdysi těžké 600cc BMW R60/2 a jak překvapivě neohrabaný stroj byl Bobbie. Štíhlý sportovec vyrostl ve společenského a zavalitého muže.
Pokud jde o srovnání, pak Triumph Bonneville T120: Bonneville ze 60. let váží 165,5 kg. Nový model zřejmě váží 236 kg. A je to na něm vidět. Model z roku 2025 má objem 1200 cm3 místo 650 cm3 a výkon asi 80 koní. Ten větší by měl dosahovat rychlosti kolem 190 km/h. Původní T20 měl uvádět maximální rychlost přes 180 km/h. To měla být i jeho maximální rychlost. Historie ukazuje, že ti, kteří se snažili zjistit, jak dlouho si takový starý Bonneville udrží maximální rychlost, měli obvykle znepokojivé a drahé zkušenosti.
BMW R60 mělo uváděný výkon 30 koní a hmotnost 195 kilogramů. BMW údajně dosahovalo maximální rychlosti přibližně 145 km/h.
Dalším zásadním rozdílem mezi dnešními špičkovými motocykly a těmi z minulosti je výška sedla. Pro nás, jakožto starší nadšence klasických motocyklů, je to trochu problém. Během setkání nadšenců do starých časů se to několikrát objevilo: nasednout na tyto moderní stroje plynulým přehozením nohy přes sedlo je často náročné až nemožné. Významnou výhodou je také skutečnost, že si můžete při stání opřít nohy o podlahu.
Tady v kůlně je kombinace postranního vozíku s opěrkou nohou jako schůdkem a kdysi působivý V7 z roku 1967. Můžu po něm šplhat, dokud nebudu potřebovat chodítko. Má také velmi vhodné těžiště pro seniory.
Mluvili jsme o tehdejší době a současnosti.
Ale co když se podíváme na to, jak malé bývaly motorky? Stačí se podívat na obrázek pod tímto příběhem! Připomíná mi to úsměvnou vzpomínku na Míšu/Mika Buttingera, když jsme byli mladší.
Názor starého muže: V současné době nemám v garáži žádnou motorku, kterou bych chtěl mít.
To je taky dobrá věc.
Protože garáž je plná
Ta Honda C110 Super Cub Sport byla motorka o objemu 50 ccm, kterou vlastnil a později prodal můj otec. V roce 1989 jsem pro naši dceru koupil od prodejce Ducati Hondu SS50 spolu s podobnou C110 za velmi rozumnou cenu. Žlutý odznak na předním blatníku z ní dělal bezpedálový moped! Používal se jen zřídka a bohužel jsem ji prodal spolu s SS50. Ceny se od té doby trochu změnily!
Tvoje zjištění jsou správná, Dolfe. Ale ta druhá fotka není od Bonnie z filmu Olej v rámečku.
OIF vypadá opravdu jinak. Je ošklivější a má špatně fungující kuželové brzdové náboje.
Vyšší sedlovka a hranaté vzduchové boxy. Měl jsem podobné kolo (ročník '71) a jezdil jsem na něm 16 let.
Podle RDW (Nizozemského úřadu pro vozidla) stále existuje. VR 40-30. Zlatá nádrž a blatníky. Opravdový charakterový motocykl.
Samotný blok byl spolehlivý, ale zbytek si nedokázal poradit s vibracemi nad 5 000 ot./min.
Před lety jsem jel na okruhu. 10 kol na národním okruhu v Assenu. To je celkem 40 km. Co nejrychleji to šlo.
Zrychlil jsem na zhruba 6800 otáček za minutu a pak jsem přes Veenslang šlápl na plný plyn. Pak jsem zjistil, že je rozbitá lišta směrových světel, rozbitý rychloměr, napůl roztržená registrační značka a roztržený podvozek sedadla.
A přesto to byla fantastická motorka! Pořád jsem jejím původním majitelem (!) a jezdím na své Hondě CB650Z, kterou jsem si koupil novou v roce 1979, za pěkného počasí. Je to model z roku 1951 a stále je docela originální, s pořádnou dávkou patiny!
Všichni, užijte si letos na motorce.
Ahoj Sybe. Díky za opravu/doplnění a tvůj příběh. Myslím, že ty kuželové náboje jsou nádherné a moc rád bych měl všechno kolem nich. A sžil bych se i s 4500 otáčkami.