Krátká trasa – kolona

Auto Motor Klassiek » Články » Krátká trasa – kolona
Kupuji tam klasiku

Známý zařídil zájezd do Francie. Vše je kompletně digitálně předzpracováno a uspořádáno. Dokud nepřestane káva. K obědu se nepije víno. V hotelových pokojích je zakázáno kouřit.

Děláme to jinak

Prostě něco děláme. Ve vnitrozemí to bylo třicet kilometrů mimo mapu. Mapy jsou užitečné. Máte větší přehled než s GPSserij a baterie se nikdy nevybijí. Jeli jsme tedy volným tempem lesem. Míří ke slunci. Stezky byly čisté. Den byl krásný. Do cesty nám vstoupil tlustý muž s pistolí přes rameno a mladý vytáhlý muž. Ve Francii berete muže se zbraněmi vážně. "Co jsme udělali?" "Našli jsme krátkou cestu do 'X'," usmáli jsme se nevinně. Strážce se podíval na naše motory. Zahraniční off-roady, do těch by se dalo střílet. Ale dvě zvětralá cestovní kola, jedno s boulemickou sajdkárou, nepodléhala místní lovecké vyhlášce. "C'est d'accord." Continuez votre route,“ usmál se tlustý.

Na krotkém honu na divočáka

Zeptali jsme se, zda také pracuje na kratší trase nebo dělá něco jiného. Ach! Opravdu tomu tak bylo! "Allons, nous cherchons Drouff" . „Drouff avec double 'f'“ vysvětlil hubený, ze kterého se v tréninku vyklubal lesník. Drouff s dvojitým „f“ se ukázal jako lesní krotký divoký prase. Zvěř občas utekla. Mimo dvorek. Do lesů. Následovalo krátké vysvětlení umístění divočáka. Odpoledne sedí v údolích, na východní straně nejvlhčích svahů. "A miluje bílou čokoládu," dodal hubený, když si ukousl tyčinku bílé čokolády. Zeptali jsme se, jestli bychom mohli pomoci s hloupým lovem kance, a dostali jsme bílé tabulky čokolády.

Drouff byl nalezen a spokojeně chrochtal na vodítku

Hubený a kanec nastoupili do postranního vozíku. Kanec s tím neměl vůbec žádný problém. Protože šelma nemusela chodit a zásoby bílé čokolády se ukázaly jako nevyčerpatelné. Ten tlustý šel na zadní část Hondy. Při pohledu zezadu se zdálo, že se tlusťoch bezstarostně vznášel v přikrčení nad zemí. Jeho puška trčela nad řidičskou helmou. Věci byly doručeny do firmy Landrover a my jsme byli pozváni, abychom si později přišli na skleničku na místní terasu.

Ve Francii jde doprava a alkohol dobře dohromady

Na terase projel tlustý Mercedes-Benz. Zatroubil. Stejně tlustý řidič zvedl ruku silně zdobenou zlatem. Na zápěstí měl zlaté hodinky o velikosti talíře na pizzu. Strážce lesa a pomocník strážce se na sebe podívali prázdnýma očima. "Le con." "Ten kretén" takže...

Ten muž byl místní dodavatel. Měl hodně francouzských eur. Byl tolerován jen proto, že měl nejlepší smečku pasteveckých psů v regionu. Ale loni na podzim seděl za herní obrazovkou a čekal, až si připraví nějakou ulovenou zvěř k vaření. Něco za sebou zaslechl. S nečekanou pružností se otočil ze stoličky, přidřepl a vystřelil. Jeho nejlepší lovecký pes dostal dvě dvojité nuly do hrudi a zemřel při posledním udiveném pohledu na svého pána.

'Le con'. Na zdraví. Bylo pozdě. Spali jsme v domku u lesníka. Protože ve Francii jde pití a doprava dohromady. Ale existují limity.

Čtěte více sloupce prostřednictvím tohoto odkazu.

REGISTRUJTE SE ZDARMA A KAŽDÝ DEN VÁM POSÍLÁME NÁŠ NEWSLETTER S POSLEDNÍMI PŘÍBĚHY O KLASICKÝCH AUTECH A MOTOCYKLech

V případě potřeby vyberte jiné zpravodaje

Nebudeme vám posílat spam! Pro více informací si přečtěte naše zásady ochrany osobních údajů.

Pokud se vám článek líbí, sdílejte ho...

9 odpovědi

  1. Dobrý příběh. Rád si občas dám trasu, kterou jsem jel před 50 lety na prázdninovou adresu. Vidíte, jak moc se změnilo a jak málo vidíte v dnešní době, když jezdíte na tomtomu.

  2. Krásný kousek počasí, děkuji 🙂 Deset let jsem odmítal kupovat GPS, našel mapu na klíně nebo v tankvaku naprosto dostačující. Ale ano, v dobrou chvíli si bohužel opravdu musíte nasadit brýle na čtení a to vede k volbě, zda budete umět číst v mapě nebo vidět cestu. Dobře, nebo se zastavte samozřejmě číst mapu 😉 Ale to už nefungovalo zrovna ideálně, poté, co jsem se samozřejmě chvíli prodíral, abyste si pro sebe tvrdil, 'že to ještě jde'.
    Zkrátka konečně jsem si koupil GPS (pouze do auta) a z A > B to většinou funguje skvěle. Mapy ale zůstávají zábavné a v zásadě se používají pro jízdu na motorce, stejně jako gesta rukou místo komunikační sady, i když ty jízdy na motorce se bohužel díky všemožným okolnostem trochu vymykají. Uvidíme, jestli si to příští rok zase dáme!

  3. GPS se mi opravdu líbí mnohem víc než staromódní mapa! Dávám to všem!

    Pak pro mě zůstanou ty nejkrásnější cesty, zmapované na té staromódní mapě…

  4. Když musím jít doma na záchod, udělám to s plánovačem trasy, protože jinak se ztratím! Ztrácím se opravdu všude a nebýt plánovačů tras, téměř nikdy „někam“ nedorazím.
    Moje zkušenost je, že většina lidí netuší, jak je to nepříjemné.
    A právě jsem přes plánovač tras objevil pěkné části Nizozemska a Německa: zadejte cíl, nakreslete tam rovnou čáru a ujistěte se, že všude „píchnete“ mezipřistání, abyste měli co nejkratší cestu po těch nejmenších cestách.
    Nicméně jsem se (zatím) nesetkal s bílou čokoládou, která by jedla domácí bílá prasata.... často růžové slony po návštěvě místních podniků na silnici.

  5. Naučte se řídit s navigací, a když dá rouru do Maartenu, už nevíte, kde jste. Orientace se scvrkla na velikost hrášku. Jak říkají Němci:
    „Im Notfall funguje nur Einfaches“ (!)

  6. V devadesátých letech jsem pracoval jako obchodní zástupce ve Francii, byl jsem doslova všude na těch nejnemožnějších místech. A to s michelinskými mapami, vstupenkami z turistické kanceláře a dotazy. Často jezdil špatně, ale dostal se všude. Měli jste skvělý čas! Navigace je mnohem jednodušší, ale ne zábavnější.

    Mimochodem pěkný příběh a vtipné takové prase pojídající čokoládu.

  7. Vzhledem k tomu, že moje hloupost zanechala ducha, jedu mnohem klidněji a někdy odbočuji příliš daleko…
    Ale stejně se všude dostanu jako dřív a na rozdíl od jízdy domdom si teď pamatuji trasy (přibližně)….

    Raná babička se bez něj obešla, takže nyní se bez něj obejde také.
    A když se úplně ztratím, vždycky můžu nastartovat telefon s mapami…

  8. Pěkný článek, opět nás staví na zem v tomto předigitalizovaném světě.
    Zcela předem naplánovaná dovolená nedává vůbec žádný prostor pro improvizaci nebo zábavné odbočky, a to je to, co dělá dovolenou tak zábavnou: improvizace a nepředvídatelnost a nevědět, jaké dobrodružství přinese další den.
    A se staromódní mapou narazíte na skryté poklady častěji než s tupou GPS, ale to je na každém jeho

Napsat komentář

E-mailová adresa nebude zveřejněna. Požadovaná pole jsou označena symbolem *

Maximální velikost nahrávaného souboru: 8 MB. Můžete nahrát: afbeelding. Odkazy na YouTube, Facebook, Twitter a další služby vložené do textu komentáře budou automaticky vloženy. Sem přetáhněte soubory