Jako současní klasičtí nadšenci jsme obvykle měli s rodiči ten generační rozdíl. Můj přítel na mopedu poté, co zabarikádoval dveře své ložnice, šel spát s helmou na hlavě. Protože jeho otec, ředitel katolické chlapecké školy, přísahal, že jeho syn se musí zbavit dlouhých vlasů. Jako šestnáctiletí jsme byli příjemně posedlí mopedy, motorkami a auty. A aby to bylo naším majetkem, chtěli jsme dokonce pracovat. To, co jsme mimochodem obvykle dělali, je důkazem toho, že málo placená práce byla vynalezena ještě předtím, než neoliberalismus dosáhl své plné zralosti.
Časy se změnily
Rodiče se nyní zaměřují na porozumění (nebo na svůj vlastní život). A mládež už nechce trávit léto oslavami podzimu s prvním mopedem, motorkou nebo autem. A to může být jen záležitost několika stovek guldenů. Ale byl jsi mobilní. Měl jsi svobodu. A vaše šance zabodovat u zajímavějšího modelovaného pohlaví se zvýšily – teoreticky.
V dnešní digitální době je to jiné
Náš syn nebyl nikdy napaden rodiči kvůli jeho účesu nebo oblečení. Začal jezdit na motorce, protože 125 ccm Hondaatje se ukázalo jako nejlevnější doprava pro studenta. Nyní vlastní služební vůz. "Ach, to je Renault." Qajar, kterému věřím."
Dcera v rámci nesmyslného shovívavosti dostala k narozeninám od známých (nové) auto. Dobře, nebylo to Porsche, ale pořádně se naštvat na rodiče, protože se ti nelíbí barva současnosti? Osobně se zdá, že vám to projde, pokud ji přeci jen výchovně zvládnete. I když: hodně soudců jsou dnes také ženy. Takže to může být trochu těžší odhadnout.
Posílení postavení mládeže může být velkým přínosem
Ale vyrůstáte učením. Přijetím důsledků. Jezdil jsem například po Harderwijkerweg v rámci zastavěných oblastí. Vedle něj vede cyklostezka, která je oddělena od silnice jinou barvou a přerušovanými pruhy. Harderwijkerweg je jakousi dopravní tepnou i pro studenty místního školicího zařízení. Ve své mladistvé otevřenosti se tito studenti necítí být diktováni přerušovanými čarami nebo jinými dopravními trapasy. Stádo cyklistů jelo proto ‚na šířku‘. Abych zabránil nehodám, dal jsem malé varovné poklepání na startovací tlačítko mého Stebel Nautilus, vzduchový klakson, který se rozezněl o 142 dB(A).
Ale v tomto případě se mu to na dálku nepodařilo
Můj preventivní signál přiměl jednoho z cyklistů v mém pruhu, aby zvedl paži a ukázal mi velký prostředníček. Kdybych byl v autě nebo na postranním vozíku, ušlo by mu to. Ale teď jsem byl na své staré dobré Guzzi. Dal jsem trochu plynu a dohonil jsem tlustý prst. Když jsem procházel kolem, poklepal jsem mu na ruku. Smartphone létal vzduchem a na mokrém asfaltu měl zřejmě velmi rychlé připojení. Přesunul se diagonálně přede mě a zmizel pod protijedoucí dopravou. Cítil jsem se jako vychovatel obsahu. Dal jsem další dopis do místních bezplatných místních novin. Pokud by se našel pár, který si chtěl promluvit o motorkáři a chybějícím telefonu, mohl by to nahlásit Redakci. Už jsem o tom nikdy neslyšel.
Čtěte také:
- Jezero sloupce
- Další příběhy o klasické motory
Krásně napsané a dobře rozpoznatelné, ale občas mám i chvilky „sebereflexe“ a dobrou paměť... Vidím své vlastní kaskadérské kousky a docházím k závěru, že v dnešní době není mnoho nového pod sluncem .
Vyrostl jsem na farmě, svobodný jako pták a pořád si s něčím pohrávám. Při čekání na kladné zprávy ohledně zkoušky MAVO mi byl slíben nový moped jako naturálie, ale po zkoušce se soustředit hlavně na zkoušky a zkoušky.
A v těch dnech se stalo, že kamarád ze školy naskočil na moje (šlapací) kolo a málem sklouzl ze sedla... přední vidlice byla přímo vpřed. Můj kámoš byl syn místního kováře, takže... navařený, tj. zase to vypadalo normálněji.
Druhý den jsem šel do školy, odpoledne jsem měl doprovod: krásný tmavě modrý autobus VW s bílou střechou a jedním modrým světlem na střeše. Zřejmě jsem zvědavý, jestli bych cestu absolvoval na kole, protože sledování předního a zadního kola už jsi nebyl ty.
Konec příběhu: téhož odpoledne jsem si spolu s otcem objednal „zlatý Zündapp GTS50“, nový model '73 z brožury s olympijskou vesnicí v Mnichově, tyče od hlavy řízení až po pod blok.
Ale jak to ta motorka po pouhých třech letech tak ztratila… nemám ponětí.
Usmívám se pokaždé, když v mailu vidím „Dolfa“.
dík. S úsměvem se snažím dát život do perspektivy. Nutnost, pokud řídíte rusky!
Musím uznat, že cyklisté a školní mládež jsou TEN pouliční příklad toho, jak udělat z cyklistů obrovskou nepopulárnost u ostatních účastníků silničního provozu. ... .
Pěkný příběh a barvitě vyprávěný, děkuji za přečtení.
Nemáš zač. Samozřejmě to také děláme, abychom tajně nalákali lidi ke koupi takového (nekvalitního) předplatného AutoMotorKlassiek aby to vzalo!
Opět skvělý příběh.
Apoteóza s telefonem, který zmizel pod protijedoucím provozem, je velkou třešničkou na dortu 😃
Vždy jde o to, z jakého úhlu se na to díváte. Dítě by z toho bylo méně šťastné. Protože jak moc může být takový smartphone plošší?