Příliš dobrá víra

Několik klasických milenců sedí blízko konce svého pracovního života, nebo se již těší na nedostatek času, který jim už nevyžaduje práci.

Klasický nadšenec X proto nebyl smutný, když uslyšel, že by mohl zastavit o něco dříve. Třicet let u stejného zaměstnavatele. Společnost byla v té době několikrát prodána a vedení se stalo trochu dravým ... Ale přesto. X na tom vždy pracoval celým svým srdcem a duší a viděl tuto příležitost otevřeně jako projev uznání za jeho služby a příležitost pro mládež.

Mluvili, konzultovali a X byl předložen hromadu papírů, které musel na chvíli podepsat.

Když si na svoji svobodu ještě jen zvykal, dostal dopis od svého bývalého zaměstnavatele. Uvedl, že, jak je uvedeno v jeho smlouvě o vzdání se práva a pro kterou podepsal ...

V případě nouze musel být k dispozici, pokud nastal personální problém jinde v zemi. No: v H,. Taková krize nastala téměř čtyřicet mil od jeho rodného města. Kdyby se objevil až příští den.

Úplně v šoku kontaktoval X svého bývalého zaměstnavatele. Řekl, že to při rozloučení nemusí být úplně jasné, ale že s touto možností skutečně souhlasil. A to by bylo denní dojíždění 140 km? Bývalý zaměstnavatel - očividně tomu tak nebylo - tomu nemohl pomoci.

Pokud se X chtěl zbavit svých povinností, nebyl to vůbec žádný problém. Stálo by ho to jen jeho „zlaté podání ruky“, což bylo zjevně jeho odstupné.

X přestal pracovat. To ho stálo peníze. Teď má čas. Obnovení jeho klasiky však bude trvat o něco déle.

Není hořký. Je trochu smutný. Nyní si uvědomuje, že jednoduše obětoval rozhodnou strategii řízení, předpojatý plán, jak se zbavit starších zaměstnanců za nejnižší možné náklady. X je nyní 62. A přísně sledovaný UWV se musí ucházet o práci, rekvalifikovat a dělat věci, o kterých se mu ani nesnilo. A o čem snil? Obnova jeho klasiky? Už jsme řekli, že ... To se nestane.

Takže pozor, když dáte svůj podpis.
Vždy